15. 4. 2023 Dezinformace a svoboda slova

Vítáme vás u našeho dnešního komentáře.

Dezinformace a svoboda slova

Ještě nikdy jsem nic podobného neudělal. Předkládám vám přeložený text jednoho z nejstarších britských týdeníků, který za 5 let oslaví 200 let své existence, The Spectator. Jedním z jeho přispěvovatelů byl i bývalý britský premiér Boris Johnson.

Komentář se totiž týká výhradně naší země, svobody slova u nás, politických procesů, které zavedla současná vláda. Zároveň k němu vám připojím odkaz na Echo24, abyste sami mohli posoudit, jak vznikají dezinformace, jak média u nás lžou, manipulují s jasnými fakty, jak nás dezinformují.

Podporovat Rusko v České republice se stalo nezákonným. William Nattrass.

Podpora ruské brutální invaze na Ukrajinu je nyní ve většině západního světa sociálně a morálně mimo mísu. Dokonce i ostražitost před dodávkami zbraní na Ukrajinu je na většině míst považována za nesprávnou. Ale v České republice se věci posouvají o krok dále, protože ti, kdo vyjadřují kontroverzní názory na válku, jsou stíháni v rámci zákonných omezení svobody slova. 

Nejednoznačné zákony jsou najednou používány ke kriminalizaci názorů značné části populace

Mladík, který se začátkem tohoto roku zúčastnil protivládního protestu v Praze, měl na sobě batoh s nálepkou „Z“ a bundu s vyšitým znakem Wagner Group na rukávu, byl odsouzen k podmíněnému šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody  a pokutě a jako v bizarním středověku – ročnímu zákazu pobytu na území Prahy. Policie ho zadržela poté, co si všimla symbolů na jeho batohu, a vyšetřovala ho za „ popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy “, což je trestný čin. 

Není to jediný případ tohoto druhu. Učitelka  základní školy v Praze  byla vyšetřována policií poté, co ji žáci zaznamenali, jak říká „v Kyjevě se nic neděje“ a že „ukrajinské nacistické skupiny“ zabíjejí Rusy na Donbasu od roku 2014. Přišla o práci a policie předložila její případ soudu, opět pro přečin schvalování genocidy. Hrozí jí šest měsíců až tři roky vězení. 

V nejznámějším z těchto případů  čelí vůdce silného protivládního protestního hnutí v České republice Ladislav Vrábel soudu  za šíření „poplašných zpráv“ s tvrzením, že Česká republika použije jaderné bomby proti Rusku v rámci začátku globální jaderné války. Vzhledem k tomu, že  si česká policie  vyhrazuje právo vás zavřít, pokud „úmyslně způsobíte nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva místa šířením poplašné zprávy, která je nepravdivá“, hrozí mu až dva roky vězení. 

Právní omezení svobody slova v České republice není žádnou novinkou. Byly před válkou na Ukrajině a dříve byly používány k zabránění projevům nacismu, včetně zobrazení svastiky. Nyní se však nejednoznačné zákony dříve používané proti nepatrné menšině šílenců a výtržníků najednou používají ke kriminalizaci názorů významné části populace.  

Velký nedávný průzkum zjistil, že  48 procent Čechů si  je buď „nejistých“, „dezinformovaných“ nebo „silně proruských“, pokud jde o jejich názory na válku na Ukrajině. Poslední dvě skupiny, z nichž obě byly průzkumem popsány jako „velmi věřící v ruský příběh“, tvoří 14 procent země. S přihlédnutím ke společenské nepřijatelnosti přiznání, že podporujete Rusko, je skutečné procento pravděpodobně vyšší. 

Je demokraticky přijatelné, aby český stát teoreticky všechny tyto lidi podroboval soudnímu řízení, pokud by upřímně vyjádřili svůj názor na válku na Ukrajině? Vláda by namítla, že takové názory nejsou platné, protože jsou „dezinformované“ a založené na „dezinformacích“ – konceptech, které v České republice od začátku invaze získaly obrovský ohlas. Ale pro zemi, která se před nedávnem osvobodila od komunismu kvůli svobodě projevu a myšlení, existuje zvláštní nedostatek kontroverze ohledně případů, které jsou předkládány soudům. 

Tlumená reakce je ještě překvapivější vzhledem k nejednoznačné povaze uplatňovaných zákonů. Jen hrstka zemí oficiálně označila ruské válečné zločiny na Ukrajině například za genocidu. Lze si představit, že stíhaní ani nevěděli, že český stát považuje ruskou invazi za genocidu.

Nejasnosti jsou i v samotných zločinech. Stíhání za užívání symbolu „Z“ je zvláště nápadné vzhledem k jeho širšímu zastoupení v české společnosti. Je všeobecně známo, že jedním ze způsobů, jak proruské obyvatelstvo České republiky potichu vyjadřuje vzpouru proti omezení svobody projevu, je umístění řidičských štítků na svá auta – která v České republice nesou písmeno „Z“ pro „Začátečníka“. .  

Navzdory nedostatku kontroverzí ohledně kriminálních případů se svoboda slova pomalu, ale jistě stává jedním z největších politických problémů země. Současné české vedení je jestřábí v prosazování vlastních představ o ochraně liberální demokracie západního typu a podporuje prostředí, v němž je nesouhlas s jeho ukrajinskou politikou považován za „extremismus“. Nedávná zpráva ministerstva vnitra o extremismu a nenávisti v České republice zahrnovala rozsáhlou diskusi o názorech na válku na Ukrajině mezi „xenofobními populistickými subjekty“ a dalšími politickými subjekty.

Ve Velké Británii se tento významný týdeník těší velké popularitě především u konzervativců. Ale aby se nějaký zahraniční deník, nebo týdeník věnoval čistě neonacistickým praktikám současné vlády, to jsem dosud nezaznamenal.

ZDE najdete odkaz na The Spectator a jeho článek.

ZDE najdete odkaz na dezinformační ECHO 24 a můžete porovnat, o čem tito dezinformátoři informují své čtenáře a co fakticky bylo The Spectator uvedeno.

Zítra se s mnohými uvidíme na Václavském náměstí na demonstraci.

Nezapomínejte, politika je obchod s lidskou hloupostí, tak se nedejte.