22. 11. 2020 Eurounijní totalita
Vítáme u našeho dnešního komentáře.
Snížení daní je dobře, ale …
Ve Sněmovně prošlo zrušení zdanění superhrubé mzdy (hrubé mzdy společně s odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění, což činilo + 34,5%) a zpětně se přesouvá ke zdanění pouhé hrubé mzdy a to ve výši 15 a 23 procent. Prý všichni ušetří.
Fakt číslo 1: ne, ti, co dosud daně z příjmu fyzických osob neplatili, je platit nebudou ani po této úpravě, tudíž u nich ke snížení daňové zátěže nedojde. Neplatili tuto daň, protože neměli dostatečný příjem na zdanění touto daní. Jednalo se o „chudé“, různé OSVČ, o lidi, kteří mohli uplatnit další odečitatelné položky, které jim snížili daňový základ na úroveň nezdanitelné částky na poplatníka, například u společného zdanění manželů, kdy jeden z nich pečoval o dítě mladší 4 let a neměl jiný příjem, přitom příjem druhého z manželů byl také podprůměrný. Jde celkem o skupinu občanů, která se v rozsahu cca 15% všech vydělávajících občanů v této zemi, tedy řádově, pokud jde o počet, tak čítající kolem 750.000 občanů. To není malé číslo, že? A na tyto lidi, všechny vlády za posledních 31 let, doslova kašlou. Těmto se příjmy nezvyšují, většinou jsou také v exekucích, dluhových pastí, pohybují se v černé zóně ekonomiky, tedy v mnoha případech pracují, nebo mají druhé zaměstnání, kde zaměstnavatel za ně neodvádí žádné odvody. Nežijí, přežívají, považují současný systém za daleko horší, než totalitní bolševický, o kterém slyší jenom samou chválu. Takže NE, nesníží daně všem. A drobnou poznámku si neodpustíme, pokud by došlo ke zvýšení příjmů „chudých“, nizkopříjmových skupin obyvatelstva, tito dané finanční prostředky většinově utratí a zpět do SR se vrátí část těchto peněz ve formě daní, další část ve formě udržení zaměstnanosti, nebo její zvýšení. V ideálním případě by efekt takového kroku byl 0, nebo mírně pozitivní. Pokud se ovšem přidávají finanční prostředky bohatším a bohatým, ten efekt pro ekonomiku je negativní. Tady selhává právě neustále se po nás vyžadující – solidarita. Proto by strany měly navrhnout „daňový malus“, což je „příplatek“ právě nizkopříjmovým skupinám obyvatel, třeba ve výši 1.000 Kč měsíčně, aby i oni, po 31 letech, zaznamenali nějaký efekt vládního rozhodnutí. Pořád to jsou „otloukánci“.
Mnozí říkají, že to je neodpovědné, takto ohrozit příjmovou stránku státního rozpočtu, hovoří se o 130 mld.
Fakt č. 2: Snížit daňovou zátěž občanům je krok správným směrem, je-li koncipován společně se snížením výdajové stránky, to by bylo zcela odpovědné. Jistě, snížení by mělo být trochu více rozděleno – 50% zaměstnavatel ve formě nižších odvodů, 50% zaměstnanec, ve formě nižších daní. Ale je potřeba si uvědomit, že ODS toto měla ve svém programu, který je jinak naprosto k ničemu, nepomáhá ekonomice, ani lidem, je zaměřen výhradně na bohatší vrstvu populace, ovšem neřeší nejpalčivější problémy naší země, jenom finanční podporu nejbohatším. Z programu ODS není vidět světlo na konci tunelu. Ale, měla to ve svém programu. ODS je opoziční stranou, nikoliv vládní, jejich návrhy na snížení výdajové stránky jsou směšné, ale jsou, uspoří maximálně jednotky miliard. Odpovědnost za snížení výdajů nese vláda, která toto nečiní. Pro vaši informaci, nejvíce se rozkrádá ve zdravotnictví, tam se hovoří až o 100 miliardách ročně, které se tam rozkradou. Zcela jistě je nutné konstatovat, že snížení příjmů státního rozpočtu, snížením daňové zátěže pro většinu lidí, byť pouze bohatých, přesouvá větší míru odpovědnosti právě na zaměstnance, což je v pořádku, protože odebírá státu moc, disponovat a rozhodovat o penězích, které ve zbytečně vysoké míře od občanů vybírá. Neodpovědný krok to jistě není, neodpovědné je, nenajít úspory, což je ovšem povinností vlády, nikoliv opozice, která sice může cokoliv navrhnout, ale těžko dané prosadí, není-li to v zájmu i vládní většinové koalice.
Komu tento krok nejvíce vadí. Těm, co jsou na „státní cecek“ napojeni více, než je potřeba, nebo ve 100%. Jsou to především lidé, kteří volí levicové strany, jako TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráty, ČSSD, KSČM. Ti, co s povděkem přijímají, hlavní úlohu strany ve státě. Komu tento krok nevadí. Nevadí lidem samostatným, lidem, co jsou ochotni a schopni se sami o sebe postarat, lidem, kterým velká moc státu vadí, lidé daleko více ochotni přijmout svoji osobní odpovědnost, rozhodnuti nebýt otrokem vlády jedné strany ve státě.
Prý dochází k destrukci veřejných financí. No, to je sice pravda, ale ze strany vlády, lidí, co hlasitě žádali státní restrikce, uzavírání společnosti, zákazy podnikání, výuky ve školách, zákazy vycházení, zákazy prodejů, nařizování, co máme nosit, vyžadovali zřízení Protektorátu, na druhou stranu se dožadovali, aby je stát platil za nic, za to, že nechodí do práce, za to, že mají doma děti, o které jako pečují, za to, že mají skoro půl roku prázdniny. Kvůli těmto lidem náš stát již nyní hospodaří s cca 1 bilionovým dluhem, rozprostřeným na 2 roky, a dalším dluhem vůči EU ve výši 240 mld. Kč. Jistě nejsou veřejné finance v destrukci kvůli pár miliardám seniorům a pár miliardám na snížení daňové zátěže. Dopad tohoto kroku na veřejné finance nebude přesahovat částku 70 mld. Kč ročně. Médii uváděné částky kolem 130 mld. Kč jsou nadnesené a absolutně nereálné (stačí se podívat na státní rozpočet, jaký byl skutečný příjem za rok z výběru této daně), protože nepočítají s návratností třeba Daně z přidané hodnoty, apod. Zcela jednoznačným viníkem za rozvrat veřejných financí jsou právě lidé, které jsme definovali, jako „rouškaře“ v minulém komentáři. Nikoliv ODS.
Jak by to mělo celé vypadat?
No, asi takto, snížit daňovou zátěž všem občanům, ne pouze bohatším, ale především dát k dispozici právě nejchudším, nejohroženějším, více peněz. Na to je jeden nástroj – minimální mzda. Ta by se měla zvýšit rapidně, na cca 25.000 – 30.000 Kč. K tomu by vláda měla snížit odvody za zaměstnance zaměstnavatelům. Řádově na polovinu. Je naprosto jedno, z čeho počítáme daň z příjmu, důležitá je výše takové daně, tedy to, co skutečně státu zaplatíte. Je jedno, jestli to je 30% z …, nebo 11% z …, protože všechny nás zajímá, kolik ve výsledku zaplatíme peněz, ne procent a z čeho se to počítá. Tedy, krok ODS byl z pohledu jejich programu správný, z pohledu ekonomického, naprosto zbytečný, dalo se to udělat jinak, zvýšením nezdanitelné částky mzdy, zavedením daňového malusu pro nízkopříjmové skupiny, prostě jakkoliv jinak, kdy efekt by byl lepší, nebo stejný. Faktem je, že kolem 15% obyvatel nebude mít ani o haléř více, kolem dalších 15% dostane tak stovku měsíčně, dalších 15% kolem pětistovky měsíčně, ale ti nejbohatší budou mít tisíce měsíčně. Pokud se má snižovat daňová zátěž, nebo efektivně pomáhat občanům, musí z toho mít efekt všichni. A to je problém naší společnosti, našich politických stran, představitelů, že vždy upřednostňují jenom nějakou skupinu obyvatel a tím se aktivně podílejí na rozdělování společnosti. Politika 18. století, nikoliv pro 21. století.
Evropské unie přikračuje k totalitním praktikám
EU má své nepopiratelné klady, ale i zápory. Základním stavebním kamenem EU byl vždy Schengen. EU si i při vyjednávání podmínek s Velkou Británií, po Brexitu, vždy kladla tento základní stavební kámen, jako podmínku, pokud by Velká Británie chtěla nadále využívat bezcelní zónu (ve zkratce).
Najednou se dočítáme, že ten, kdo se nechá očkovat proti čínské chřipce, tak bude mít snadnější cestování po zemích EU. Vidíme, jak jednotlivé státy zavírají své hranice před občany zemí EU. Tam je lustrují, podmiňují jejich vstup na jejich území jakýmsi zdravotním testem na covid, který si občané musí uhradit ze svého, hlídkují na hranicích, provádějí kontroly osob ze zemí EU. Schengen padl. Dalo by se říci, že EU přišla o to jediné, co mnohé ještě drželo u myšlenky, že členství v EU je výhodné, právě kvůli možnosti cestovat, jezdit obchodně za partnery, studovat apod., bez podmínek, stačilo mít v občanském průkazu napsané, že jste občanem země EU.
Byl to výraz svobody, právě toho, co mnozí na EU ještě obdivovali, i po migrační krizi, nebo přímo v té době, i v době teroristických útoků ze strany nábožensky vyšinutých šílenců, i v době jakékoliv ekonomické krize. Nic Schengenem neotřáslo. V dnešní době, kdy na čínskou chřipečku zdaleka neumřelo tolik lidí, jako v době Španělské chřipky v letech 1918-1920, je naprosto nepochopitelné, že jsou tyto svobody omezovány, nebo dokonce znemožněny. V době vlády T. G. Masaryka, stejně tak i krátce poté v době jeho prezidentství, nikdy nedošlo k takovému omezování osobních svobod, jako nyní, v době našeho členství v EU. V té době nebylo nic nařizováno, byly vydány doporučení, která se měla dodržovat, ale nikdy nebyla takto omezena svoboda nejen projevu, ale i života, práce, podnikání. Demokraté k tomu nikdy nepřistoupili, až nyní vidíme, že EU nebude tím demokratickým uskupením, protože omezování osobních svobod občanů zemí EU toleruje, ba dokonce schvaluje.
To je velký problém pro příznivce EU, protože odpůrci EU mají nyní v ruce velký trumf, eurounijní totalitu.
Politika je obchod s lidskou hloupostí, nezapomínejte.
Tak hezký víkend a celý příští týden.
