22. 4. 2018 Žaloba na Ústavní soud
Mnohým z vás, stejně jako nám, se po přečtení výroků a odůvodnění Ústavního soudu k mnohým věcem, objeví otázka, zda jsou Ústavní soudci idioti, nebo je ze sebe dělají.
Při posledním výroku k Protikuřáckému zákonu Ústavního soudu, včetně jeho odůvodnění, jsme si říkali, zda lze zažalovat Ústavní soud pro ohrožení demokratických principů naší země. Zjistili jsme, že nelze podat žalobu na Ústavní soud, ale musíte žalovat Českou republiku, nejdříve u Okresního soudu, poté se odvolávat ke Krajskému soudu, poté podávat dovolání k Nejvyššímu soudu, následně podat žalobu pro porušení vašich ústavních práv k samotnému Ústavnímu soudu, který žalujete hned u toho Okresního soudu. Samozřejmě, pokud nevyhrajete v jakékoliv dílčí části tohoto řetězce. Ale to neuspějete, protože by poté soudci Ústavního soudu museli jít, lidově řečeno "do tepláků". 🙂
Druhou věcí je, že i kdybyste se rozhodli žalovat Ústavní soud, poté u čtyřicátníků a víceletých existuje reálná šance, že i díky bordelu, který zde zavedl a toleruje samotný Ústavní soud, se s velkou pravděpodobností vyřešení své žaloby nedožijete. Jako příklad lze uvést soudní při paní Mašínové, která se vlekla bezmála 30 let. Nehodnotíme výsledek, ale délku soudního sporu o "blbý statek", který je v dezolátním stavu. Jak dlouho by trvalo získat konečný soudní rozsudek ve věci, kdy žalujete Ústavní soud pro porušení demokratických principů země a pokus o nastolení systému, porušující lidská práva v zemi, to nelze vůbec odhadnout.
Vraťme se k poslednímu případu - Protikuřáckého zákona - kdy tento několikastránkový zákon si Ústavní soud musel studovat déle než jeden rok. Aby z něj poté udělali to, co udělali. Aby bylo jasno, nejde vůbec o to, zda jste kuřáci, či nikoliv, jde o to, že Ústava vám zaručuje právo "vlastnické", které je nedotknutelné, přitom zákonodárce omezil vaše vlastnické právo v tom, že vám určil, co smíte, nebo nesmíte, ve svém domě požívat. Hostinský si nesmí ve své vlastní hospodě zapálit cigaretu, tedy výrobek, který je běžně na trhu dostupný, je legálně vyráběn, prodáván, distribuován a zároveň legálně požíván. Argumentaci smradu z cigaret, nebo dokonce zájmem o zdraví jak personálu, nebo návštěvníků, může použít jenom primitiv. Dá se říci, že koncentrace kreténů ve společnosti je procentuálně podobná, ale je nižší, než průměrně a nadprůměrně inteligentních lidí. Koncentrace kreténů v taláru Ústavního soudu je ovšem evidentně opačná, jejich počet výrazně převyšuje průměrně a nadprůměrně inteligentní lidi v taláru Ústavního soudu. 🙂 V demokratické zemi se neurčuje, zda můžete požívat zcela legální výrobek, který je běžně dostupný na trhu, v prodejnách apod., ve svém vlastním domě. Pokud by šlo o lidi v taláru v Ústavním soudu vyřčený - legitimní záměr zákonodárce - tedy zdraví návštěvníků a personálu, tak národ není tvořen pouze podprůměrně inteligentními blbci, jak si Ústavní soud myslí, tedy pokud nechci pracovat v zakouřeném prostředí, tak tam nepracuji, pokud nechci takový podnik navštívit, tak jej nenavštívím a navštívím restauraci a pracuji v podniku, kde se nekouří. Pokud by šlo o zdraví, musel by Ústavní soud zakázat vše, co je zdraví škodlivé. Primárně by zakázal výrobu, prodej, cigaret, nemyslíte? Mnoho by toho nezůstalo a všichni bychom jezdili na bicyklech. Z toho je patrné, že lidé v taláru z Ústavního soudu pouze a jenom řešili, zda po vzoru nacistů, mohou omezovat vaše životy a říkat vám, že jste idioti, kteří netušíte, že když vám něco smrdí, že tam prostě nepůjdete.
Ale to není jediný případ totálně debilního uvažování Ústavního soudu. Tento první může vyvolávat emoce především u lidí, co netuší, co je svoboda, demokracie, ale další příklady, proč na tyto ústavní blbce podat žalobu, již nevyvolávají takové emoce a naprostá většina lidí se ztotožní s naším názorem.
Začněme případem - nastražená kuše, která postřelila zloděje - pokud případ neznáte, najdete jej ZDE. Tady případ dopadl docela dobře, pro člověka, který jenom chránil svůj majetek. Ale jenom relativně, vina prokázána, trest neudělen, přesto je z hlediska pohledu na případnou trestnou činnost daný senior (jméno najdete v článku), považován za porušovatele zákona a zločince, navíc má záznam v rejstříku trestů. Ústava vám zaručuje právo vlastnické, z logiky věci tedy i adekvátní prostředky k ochraně svého majetku. Odejdete z domu, nastražíte kuš, leze vám do domu zloděj, který porušuje vaše vlastnická práva, daná Ústavou, vy jste vinni, že jste jej postřelili. Ústavní právo vlastnit tedy neexistuje, podle soudních primitivů. Je potlačeno právu na bezkonfliktní krádeže. To je rozvracení demokratického pořádku a dokonce bychom to mohli považovat za nabádání k rabování a krádežím. Posloupnost je jednoduchá - zloděj porušuje právo, vy poté svojí kuší porušíte jeho právo na zdraví. Nebýt prvního porušení vašeho vlastnického práva, nikdy by nedošlo k poškození zdraví zločince. Nevinen. Zcela logické, ne ovšem pro kretény v taláru, kteří sdělí vinen, ale nepotrestáme tě.
Máme tu ovšem další případ - exekuce - to už trošku jitřit názory bude. Ale proč? Protože o nich téměř nic nevíme a vycházíme z předpokladů, které ovšem většinově nejsou správné. Občas si udělá dluh téměř každý. Může se vám stát, že z různých důvodů nezaplatíte za dluh, byť 2-3 měsíce, ať již to je nemoc, zranění, snížení mzdy, propuštěním ze zaměstnání apod. Do exekuce se dostanete mrknutím oka. Nikdo nereaguje na vaše žádosti o restrukturalizaci dluhu, snížení splátek, posun splátek. Soudy v této zemi učinily z exekucí nesmírně výnosný obchod. Smyslem exekucí ovšem má být získání peněz dlužníka pro věřitele. V této zemi, díky nesmyslné praxi soudů, ovšem z exekucí vznikl výnosný obchod, který dělá celoživotní žebráky z jedněch a milionáře z druhých. Smysl samotné exekuce je tak popřen. Z 30 tisíc dluhu půl milionu nikdy nemožných splatit dluh, protože vám stále raketově narůstá. Nikdo s tím nic nedělá. Podíváme-li se na trh s penězi optikou "trhu", poté je půjčení peněz obchodem, jako jiný obchod. Jejich nevrácení je tedy podnikatelským rizikem. S jako takovým by se mělo také u soudu nakládat. Nemorálním a ničím nepodložené "Náklady" vymáhání, jak někteří argumentují, by soud neměl vyhovět, jako "nemorální", kdy tento institut nemorálnosti je zakotven v každém právním státě. Ale co na to naše soudy? Nic. Nezletilé dítě dluží za odpadky, zapomnělo "lítačku" do MHD, dostalo pokutu , nesdělí to rodičům. Exekuce je hned, přijdete o vše, na co jste celoživotně dělali. Kvůli 500 Kč. Z nich vám vylítnou poplatky na vymáhání na desetitisíce. Co na to soudy? Nic. Obchod kvete, soudci si nosí měsíční bakšiš x-krát převyšující jejich stotisícové platy. Milionáři rostou jako houby po dešti. Nejde o to, že někdo nemá platit a má hledat ochranu. Vy nabídnete nižší splátky, pokud s nimi věřitel nesouhlasí, jdete do exekuce, přestože se snažíte platit. Nikoho to nezajímá. Přitom by stačilo tak málo - na návrh věřitele, nikoliv vymahače, soud vydá rozsudek, ve kterém pouze určí výši úroku a pevnou splátku, která se odvíjí od výše mzdy dlužníka a to v době přiměřené době původně dohodnutého splácení, která se prodlouží na dvojnásobek, například z 12-ti měsíců na 24 měsíců, včetně úroků. Vše vyřešeno za 3 minuty, věřitel dostane své peníze zpět, dlužník splácí, nepřijde o střechu nad hlavou, děti nepřijdou o počítač, telefon apod.
Třaskavý příklad - EET, ale i všudepřítomné kamery, fízlování apod. - máte zákon na ochranu osobních údajů, zloděj ukradne kolo, vy máte v prodejně kameru, zveřejníte video, dostanete pokutu 5.000 Kč za porušení Zákona na ochranu osobních údajů. To, že jsou všude instalovány kamery, které hlídají každý váš jednotlivý krok, tedy jste potenciálně považováni za zločince, ale obsluhuje je korupční skupina státních zaměstnanců, již takovým porušením není. Volají vám na mobilní telefon, přestože jste jim číslo neposkytli. Nezájem, v tuto chvíli Zákon na ochranu osobních údajů neplatí, s daty kšeftuje totiž přímo stát, státní zaměstnanci, nebo spřízněné společnosti se státem. Co na to Ústavní soud? Nic, čumí. EET - stejný příklad, akorát sloužící k vysávání poplatků za provoz pokladen k EET pro stát a jemu spřízněné Kellnerovy firmy, nebo jiných zázračných zbohatlíků. Šmírování obchodních tajemství státem. Proč si platíme flotilu státních úředníků na Daňové správě, když musíme mít EET? Vždy se najde velká skupina lidí, která na věc nepohlíží z hlediska demokracie, svobody, práva, ale pouze a jenom z hlediska imaginárního jejich prospěchu, kteří podporují takové šmírovací praktiky, přestože žádný imaginární efekt stejně nepocítí. Ale proč ne, jen aby koza chcípla sousedovi.
Výpis z rejstříku trestů - dnes zcela běžně vyžadovaný od budoucích zaměstnavatelů i po popelářích, uklízečkách apod. Již samotná skutečnost, že existuje evidence trestů občana, který spáchal trestný čin, obdržel za něj trest, který si odpykal, poté je PRÝ z hlediska zákona na něj pohlíženo jako na netrestaného, přestože má v rejstříku trestů záznam o jeho potrestání, které si ovšem odpykal. Takže ho nepřijmou ani jako popeláře. Nejde nám o ochranu zločinců, viz. příklad první - důchodce a jeho kuš, jde o to, zda je naplněna litera zákona, že po odpykání trestu na vás musí být pohlíženo, jako na netrestaného, pokud se prokazujete, že jste v minulosti něco spáchal, pokud má na vás být pohlíženo, že jako na netrestaného, dle litery zákona, zcela logicky nesmí v té chvíli, kdy naplníte zákonný požadavek bezúhonnosti, tedy svůj trest jste si odpykal, nic v rejstříku trestů uvedeno. Tak to ovšem není.
Další případ - neplacení výživného - Zcela běžný, bohužel, případ - ten, kdo neplatí výživné, má být potrestán, na tom se shodneme, ale trest nesmí být na úkor věřitele, to platí všeobecně, v tomto konkrétním případě dětí. Trest má být tedy veřejně prospěšné práce, ze kterých se z části splácí pohledávky věřitelů do jejich úplného zaplacení, tedy bez omezení. K čemu je dlužník v kriminále, když děti žádné výživné opět nedostávají? Co na to Ústavní soud? Praxi kriminalizace a zavírání do kriminálu schvaluje. Kde jsou poté ta práva dětí na rychlý proces a rychlou nápravu, když takový dlužník je rok v kriminále a výživné neplatí?
Další případ - dvojí i trojí tresty za jeden skutek - jedete rychle autem, jste neukázněný a porušíte tento zákon vícekrát. Máte 12 bodů a řidičák "v čistírně", jak se lidově říká. Ale co nastupuje? Nejen, že při každém porušení zákona dostanete body, ale i pokutu a to je již druhý trest, který je z hlediska ústavního nemožný. Ale co více, vy přijdete i o řidičák, poté musíte zaplatit a absolvovat další kurz autoškoly, psychotesty, platí poplatky, vše vás vyjde na 20.000 Kč a více. Kolik to je trestů za jednotlivý skutek? To samé platí v trestním řízení, kde se zcela neústavně ujala praxe, kdy vám soud v trestním řízení napaří nejen trest podmíněný, nebo nepodmíněný, ale klidně k němu i peněžitý a ještě k tomu odškodnění. 4 tresty za jeden skutek? Nacismus, nikoliv demokracie, vláda práva. Co na to Ústavní soud? Čumí a chrápe.
Těch případů najdeme stovky, proč podat žalobu na Ústavní soud. Primárním důvodem ovšem je, že narušuje právní systém v této zemi, svojí nečinností dává příklad soudům nižším, jako jsou Okresní, Krajské apod., k jejich nečinnosti, poté se člověk dovolává práva skoro 30 let. Rozhoduje v rozporu s logickým uvažováním, upřednostňuje práva zločinců na zdraví, před ústavním právem vlastnit, zamezuje právům dětských věřitelů, umožňuje a schvaluje naprosto nemorální požadavky věřitelů, umožnil rozkvět obchodu s chudobou. Důsledek - ten se objevuje ve volbách, lidé volají po extrémistických stranách a jejich úspěch, jako jsou SPD, KSČM, ANO. Demokratické strany svojí liknavostí zamezily vlastní možnost úspěchu ve volbách. Ale ten důsledek se projeví u dětí, vnoučat, která opět zažijí dobu totality.
S ohledem na náš věk si ovšem dovolit podat žalobu na Ústavní soud nemůžeme dovolit, nedožili bychom se závěrů. Pokud naší iniciativu chce převzít někdo jiný, rádi pomůžeme. 🙂 Musí být ovšem ve věku cca 20 let.
