30. 8. 2020 Taiwan – výlet, nebo příležitost?
Vítáme vás u našeho dnešního komentáře.
Cesta na Taiwan
V neděli přiletěla senátní delegace, vedená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem s početným politickým i podnikatelským doprovodem v Taiwanu.
Již při samotných úvahách o této cestě, kterou chtěl již uskutečnit bývalý předseda Senátu Kubera, se objevily komentáře ze strany ČLR, výhrůžky, zastrašování, kádrování, diktování toho, co si jako občané ČR můžeme, nebo nemůžeme, dovolit dělat. Týdny jsem si připadal jako žáček školy za totality, kdy mi pořád někdo vyhrožoval různými dopady k mému chování, když jsem se prostě odmítal podřizovat většině, v té době již pro mě absolutních psychopatů, protože jsem nedokázal jejich jednání jinak pochopit, přestože jsem je v tom věku nebyl schopen vnímat, jako psychopaty, ale lidi, kteří mi byli prostě a jednoduše jenom odporní.
Stejně tak vnímám i tu atmosféru, kterou tu vyvolala úzkoprsá politika „Hradu“, vedena šikanujícími a absolutně nepochopitelnými výstupy mluvčího prezidenta. Stále více jsem měl pocit odporu k tomuto chování. Ne, nenávist, ale prostě odpor k takovému hnusu, který se valil napříč sociálními sítěmi, nebo i médii. Ať už jsem, nebo nejsem, příznivec jakékoliv strany, domnívám se, že každý má právo na svůj názor, každý má právo cestovat, kam chce, Senát i Sněmovna, stejně tak i prezident, mají právo cestovat i na naše náklady tam, kam uznají za vhodné. My máme právo jim to při volbách „sečíst“.
Tak se na tuto historickou událost podívejte také z té druhé strany. Ne, nebudu tu vypisovat to, co každý ví, o tom, kolik u nás lidé z Taiwanu investují, to ví prostě už každý. Reakce Taiwanu na toto rozhodnutí je neuvěřitelná. Předsedu Senátu pozvali k jednání všichni vrcholní političtí představitelé, ne na zdvořilostní kávu, ale skutečně na jednání, včetně prezidentky. Světová média o tom budou informovat v superlativech, tedy ta západní, ne čínská. Proč? Protože to je jedna ze skutečně ojedinělých návštěv „západních“ politiků v této zemi, která historicky byla vždy považovaná za jedinou Čínu. Jsme tam tedy jedni z prvních, co na tak vysoké politické úrovni budou jednat nejen o hospodářské spolupráci. Z toho vytěžíme maximum. Mnozí občané Taiwanu teď hledají v mapách, kde se vlastně ta naše zemička nachází, mnozí si to budou pamatovat, ne jenom chvíli, ale možná po celý svůj život. Přestože Taiwan vnímá tuto návštěvu více z globálně politického hlediska, než hospodářského, naše delegace je jiskřičkou naděje pro Taiwan, že se i další země zapojí do svižnější diskuse nejen o hospodářství, ale i globálně politické.
Pro naši zemi to je příležitost. O tom, jak bohatá země Taiwan je, nebudeme polemizovat, ani o tom, jaké již dokáže využívat technologie ke správě země, kterou vede výborně, přeci jenom je Taiwan se svým HDP na obyvatele, které je vyšší, než v Japonsku nebo Jižní Korei, velmi zajímavý. Taiwan je také cca 2 násobně větší, než ČR, jeho ekonomika je založena na malých a středních firmách, opak naší ekonomiky, právě proto tolik nepodléhá globalizačním snahám a trendům, výkyvům finančních trhů, nebo ekonomickým výkyvům. Také v dnešní situaci Taiwan téměř ekonomicky nepropadl, na rozdíl od propadu hospodářství v Evropě i světě. Všechna tato fakta musíme brát v úvahu.
Pro naši zemi je úzká spolupráce s takovým státem, která skutečně může po této návštěvě nastat, jenom výhodná, na rozdíl od slibovaných investic z Číny, které nepřišly a nepřijdou. U nich se dostalo pouze na akvizice, nikoliv investice. Pro nás může být Taiwan obrovskou příležitostí, nejen k modernizaci naší země, kdy za Taiwanem zaostáváme možná o 50 let, ale také vítanou příležitostí k dostupnosti a aktivizaci skutečně moderních technologií, včetně správy země, digitalizace, školství, infrastruktury apod.
Jsme jedni z prvních, kteří tam nyní jsou na tak vysokém politickém zastoupení, příležitosti se naskytnou obrovské, můžeme očekávat zvýšení investičních aktivit ze strany Taiwanu, protože i Taiwan bude chtít ukázat, že je spolehlivým partnerem pro západní společnosti, že umí být vděčný, že má významnou ekonomickou sílu, pokud se s nimi bude jednat férově. Můžeme očekávat zvýšený zájem o návštěvu naší země od občanů této země, která má bezmála 24 milionů obyvatel, můžeme očekávat zvýšený zájem o naše výrobky, jako výraz vděku, bude již záležet pouze na našich výrobcích, zda se dokáží na jejich nemalém trhu uchytit a využít této příležitosti. Můžeme využít armádní spolupráce, spolupráce na úrovni ministerstvech vnitra, ale i hospodářství, pokud o to naše vláda vůbec projeví zájem.
Rozdíl mezi Čínou a Taiwanem je obrovský. Čína promarnila svoji šanci se v naší zemi ukázat jako dobrý investor, jako dobrý zaměstnavatel, jako případný nositel modernizace naší země. Ale ona o to nikdy neměla žádný zájem, vymýšleli se zde teorie, že naše země má pro ně být „vstupní branou“ do EU, nikdy nic takového v úvahu nepřipadalo, vymýšleli se teorie o obrovských možnostech našich firem na jejich trhu, opět to byl nesmysl, již od samého počátku. Jistě, Home Credit, to ale není česká společnost, ale i některé další se na trhu v Číně uchytily, ale jak vidíme z efektu pro naše hospodářství, ten je téměř nulový, ne-li vůbec nulový. Proto je volání s čínskou stranou hloupé, nesmyslné, pro nás dokonce i zbytečné.
Naše země potřebuje především modernizaci, moderní technologie, infrastrukturu, přístupy k řešení státní správy, zdravotnictví, školství. Tímto vším Taiwan disponuje a nyní máme jedinečnou možnost toho využít a pohnout se vpřed.
Bohužel, máme tu vládu, která o nic z toho nemá zájem. Vyhovuje ji naprostá zaostalost, nízké platy, mzdy, nízké odvody, daně, nízké důchody, závislost různých sociálních skupin na tom, komu stát přidá, protože nemůže přidat všem, nemáme, díky zaostalosti, možnost investovat do všech oblastí, kde je potřeba a potřeba investic je všude. Nezvyšujeme životní úroveň obyvatelstva, občané jsou tak znechuceni politikou posledních 30 let, že už chtějí jenom pro sebe to, co je pro ně nejvýhodnější, tu vyšší důchod, tu přidání pár kaček učitelům, tu zdravotním sestrám. Země je díky neuvěřitelně špatné správě vlád chudá, spoléhá se na Čínu, Rusko a další rozvojové země, místo toho, aby se vrhla, doslova po hlavě, po takové příležitosti, jako je úzká spolupráce s Taiwanem, ale Hong Kongem, Singapurem, Japonskem, Jižní Koreou.
Pokud se nemáme do nekonečna dohadovat o tom, zda důchodce s 10 tisíci důchodu se má dobře a nepotřebuje ani těch 500 Kč měsíčně navíc, zda učitelé mají adekvátní mzdu svému poslání, zda se dá s 15 tisíci hrubého zaměstnance vyžít, místo toho, abychom měli ekonomickou sílu dát minimální důchod 25 tisíc, minimální mzdu 40 tisíc a více, učitelům dát alespoň 80 tisíc, stejně tak i lékařům zvýšit mzdy, tak poté se musíme začít orientovat na vyspělé ekonomiky, jako jsou právě Taiwan, odtud zavádět stejné moderní technologie, protože pouze ty nám umožní zvýšit produktivitu, zvýšit razantně HDP, tím i zvýšit výběr daní a tím i zbohatnout. Ne jenom na dotacích pro milionáře a miliardáře, ale každý z nás si zaslouží žít lepší a důstojnější život. To s Čínou nepůjde, to opět víme všichni, jaký „systém“ tam vládne. Lidé tam jsou otroky, ne svobodní lidé s důstojnou mzdou, důchodem. V Taiwanu je pravý opak.
Tak snad pochopíte, že naše příští volba zástupců do Sněmovny, by měla odrážet právě tyto priority, tyto možnosti, tyto aktivity.
Doufám, že další cesta, snad už i premiéra, povede do Hong Kongu, Singapuru, Japonska, Jižní Koree a konečně začneme řešit nejvážnější problémy naší země, kterým je CHUDOBA.
Takže, díky, pane Vystrčile.
Politika je obchod s lidskou hloupostí, nezapomínejte.
Tak hezký víkend a celý příští týden.